Sviluška (Tetranychus urticae, druh roztoče)

Svilušky jsou malí roztoči (1,5 mm), kteří jsou zřetelně rozpoznatelní podle tmavší skvrny, kterou mají na každé straně svého žlutohnědého tělíčka. Existují jak červené, tak žlutohnědé druhy. Při bližším pohledu pod lupou můžeš napočítat osm nohou. Především v teplém a suchém prostředí se může sviluška extrémně rychle rozmnožovat.

Délka života jedné samičky svilušky trvá několik týdnů a v této době stihne položit na spodní stranu listů cca 100 až 120 malinkatých červených vajíček. Vajíčko svilušky se při 21°C vylíhne za 5 dní. První dvě larví stádia trvají každé 2 dny, třetí stádium trvá cca 4 dny. Po následném oblanění se zjeví již vyrostlé zvířátko.

Toto sice obyčejnému pěstiteli jeho situaci nijak neulehčí, ale mladé svilušky mají v prvních dvou životních fázích o dvě nohy méně. Sviluška se živí tak, že na spodní straně listu nabodne rostlinné buňky a vysaje je. Tím pádem vznikají na listech malé žlutohnědé tečky. Při větším napadení může takto zesvětlat a odpadnout cely list. Poznávacím.znamením pro svilušky je stříbřitě šedé předivo (pavučina) na spodní straně listů, na rozvětvení listů a na zárodcích květů. Pavučina chrání svilušku před vyschnutím.

Uvidíš-li toto, pak je již celkem pozdě. Roztoč je často latentně přítomná v pěstební místnosti, ale objeví se pouze tehdy, když jsou pro to příhodné podmínky (např. když je vlhkost vzduchu příliš dlouhou dobu příliš nízká). Nejpřirozenější obranou je pravidelné postřikování vodou. Přitom nesmíš zapomínat zejména na spodní stranu listů.

Postřikování prostředkem obsahujícím pyrethrin může také dost pomoci. Pyrethrin je přírodní jed, který lze nasadit proti nejrůznějším roztočům a hmyzu. Rozpouští hmyzu totiž jeho ochrannou vrstvu, čímž ho činí bezbranným. V pyrethrinových pfípravcích, které jsou k dostání, je obvykle zpracována chemická látka „piperonylbutoxid“, která zesiluje působení pyrethrinu. To činí ovšem postřik o něco méně přírodním! Pyrethrin nesmíš nikdy používat zároveň s dravými roztoči Phytoseiulus persimilis, neboť‘ takový přípravek je smrtelný i pro ně.

Molice skleníková (Trialeurodes vaporariorum, bílé mušky)

Dospělé bílé mušky se podobají bíle posypaným molům a jsou dlouhé asi 1,5 mm. Živí se rostlinnou šťávou (mízou) a způsobují zpomalení růstu a kvetení rostliny. Mladé i dospělé bílé mušky vylučují, následkem přebytečného cukru v jejich těle, sladkou, lepivou látku, která ucpává póry na listech a tím zabraňuje odpařování a přijímání živných solí. Když se vlhkost vzduchu pohybuje ve vyšších hodnotách, je tato látka dobrým prostředím pro tvorbu plísní. Životní cyklus bílé mušky trvá 30 až 40 dní. Samičky pokládají, aniž by byly oplodněné, cca 3 až 8 vajíček za den na spodní stranu listů. Zpočátku jsou vajíčka žlutozelená až bílá, po několika dnech se zbarví dofialova a po 10 dnech je muška v prvním larvím stádiu. Potom následují další dvě larví stádia, která trvají každé 3 až 4 dny, a pak je už bílá muška na světě v plné síle.

Jednu bílou mušku můžeš možná chytit rukou, ale dávej pozor, abys přitom nepoškodil rostlinu. Při větším množství se však ruční chytání stává nereálným a budeš tudíž muset zvolit nějakou (jinou) metodu boje s tímto škůdcem.

Mšice

Existují různé druhy mšicí, které napadají listy. Rostliny cannabisu napadají obvykle broskvové? mšice, 2 mm veliké a zelené, hnědé či černé barvy. Vyskytují se v okřídlených a neokřídlených generacích. Mšice se zdržují především na špičkách a na spodní straně mladých listů. Patří mezi sající hmyz. Svým dvojitým sosákem napumpují do listu enzymatické sliny, aby oslabily buňky, a zároveň z rostliny vysají šťávy obsahující cukry. Tím se listy zbarví a nakonec zvadnou. Kromě toho vylučují mšice lepkavou látku, která zůstává na rostlině a přitahuje špínu a plíseň. Navíc mohou mšice přenášet i různé viry.

Mšice se mohou extrémně rychle množit díky tomu, že samičky jsou schopné porodit více než 10 generací bez oplodnění. Během svého života může samička položit až 5 vajíček denně, která vyrostou za 9 dní. Mšice má mnoho biologických nepřátel, jako např. berušky, pavouky a další. Při indoor pěstování se jako predátor i proti mšicím nasazují Encelia farinosa a zlatoočka.

Třásněnky

Třásněnka je velmi malý, okřídlený hmyz (1 mm). Nejdůležitější druhy, které se mohou vyskytnout, jsou tabáková třásněnka, kalifornská třásněnka a třásněnka růžová. Jejich barva závisí na druhu a látkách, které požívají, ale když dospějí, mají většinou žlutohnědou barvu. Jsou pověstné především tím, že napadají velmi mladé rostliny. První třásněnky odhalíš zejména na teplých místech.

Jako u většiny hmyzu závisí doba, po kterou se vyvíjejí, na teplotě. Čím vyšší teplota, tím kratší doba vývoje. Nejrychleji se vyvíjejí při cca 30°C, při více než 35°C však zase vývoj ustává. Při 18°C trvá vývin přibližně dvakrát déle než při 25°C. Škody, které páchají, jsou způsobené tím, že třásněnky se nabodnou do rostlinných buněk a vysají je. Tkáň pak okolo odumře, čímž vznikají stříbřitě šedé fleky, na nichž lze pozorovat černé tečky (exkrementy třásněnek). Kromě toho díky ztrátě zeleně na listech stagnuje aktivita rostliny. Při těžkém napadení usychají listy a mohou být napadeny i květy.

Jako přírodní nepřátelé (predátoři) mohou být nasazeni draví roztoči Phytoseiulus persimilis, raubwanze a thripsparaziten. Plíseň verticillium lecanii může fungovat pouze ve spojení s nasazenými dravými roztoči Phytoseiulus persimilis a raubwanzen. Úspěch thripsraubmilben závisí na jejich hladu a na velikosti požíraných larev. Velké larvy třásněnek se mohou totiž bránit tím, že dravé roztoče Phytoseiulus persimilis postříkají vlhkou látkou, což má za následek, že roztoč se musí nejprve očistit a teprve potom může myslet na potravu.

Smutnice (druh komára)

Smutnice je malá, šedočerná muška (komár) o velikosti 1 – 3 mm, s dlouhýma nohama a dvěma tykadly na hlavě. Za život položí cca 100 vajíček, která – v závislosti na teplotě – se vyvinou za 8 až 10 dní. Daří se jim dobře zejména ve vlhkém a teplém prostředí a pochopitelně v blízkosti rostlin.
Larvy této mušky jsou průhledně bílé. Vyrostou do 3 až 4 mm a mají nápadně černou hlavu. Tyto larvy jsou těmi pravými škůdci a žijí v rockwoolu u kořínků mladých rostlin a v organickém materiálu. Škody, které páchají, způsobují modré zbarvení, zpomalení a povednutí růstu a v nejhorším případě odumření rostliny. Vedle přírodních nepřátel – nematodů – můžeš jako alternativu použít lepivé destičky.

Mšice

Mšice je plochý, zelený hmyz, který je velmi čilý především při vysokých teplotách. Jsou velké cca 2 až 4 mm a mají na zádech 4 křídla. Larvy nemají žádná křídla, ale mají, stejně jako dospělí jedinci, sosák.

Mšice strká svůj sosák do mladých listů, vysaje z nich živiny a pokračuje dále. Teprve když list vyroste, stane se škoda viditelnou: Herzfaule (mnoho nepravidelně tvarovaných otvůrků s hnědým okrajem). Mšice se rády zdržují v ramenech postranních výhonků. Občas vylučují lepkavou hmotu.

Plíseň

Existuje mnoho druhů plísně. Všechny mají společné, že se jim dobře daří ve vlhkém prostředí s nehybným vzduchem.

Sněť rostlinná se vyznačuje žlutými kruhy na vrchu listu a protilehlými hnědočervenými kruhy na spodní straně listu. Pro léčení je třeba se postarat zejména o nižší vlhkost vzduchu a, je-li to zapotřebí, zlepšit cirkulaci vzduchu. Při menším napadení odstraňuj postižené listy velice opatrně. Mikroskopicky malé spóry této plísně jinak napadnou mladé listy.

Padlí je rovněž způsobeno plísní. Spóry této plísně jsou přenášeny vzduchem. Lze ji rozpoznat především podle bílého, šedého nebo béžového povlaku na listu a stonku. Lze jej lehce setřít. Vyskytuje se zejména v teplém a suchém prostředí.

Plíseň šedá, nazývaná též Botrytis, je parazit, který napadá hlavně slabé a poškozené rostliny. Lze ji rozpoznat podle šedohnědého načepýřeného povlaku na shnilých částech rostliny. V chuchvalcích plísně se vyvíjí miliardy nových spór, které se lehce rozšiřují vzduchem. Skrze rány (poškozené části) rostliny může Botrytis napadnout rostlinu celou. Tato plíseň miluje chladné, vlhké prostředí. Její příčinou bývají obvykle špatné růstové podmínky v místnosti.

První krok v boji s plísní je dobré větrání v pěstební místnosti. To je třeba k odvlhčení vzduchu a k odstranění spór, které se ve vzduchu vyskytují. Kromě toho odstraň z místnosti vše, v čem by se plíseň mohla vyskytovat, např. tedy zbytky rostlin. Dělej to velice opatrně , jinak ve vzduchu rozšíříš ještě více spór!

Existují biologické prostředky proti plísním, které fungují na rostlinné bázi. Ty lze použít hlavně k prevenci a jako prostředky v boji se škůdci při malé infekci. Po postřiku napadená místa seschnou a plíseň se stane neúčinnou.

Při větším napadení budeš ale muset postřikovat fungicidem. S tímto chemickým prostředkem budeš muset rostliny důkladně postřikovat několikrát (s pauzou 5 až 10 dní). Prostředky tohoto druhu jsou k dostání pod různými jmény v normálních zahradnických obchodech. Buď s nimi však opatrný: jsou opravdu jedovaté! U těchto prostředků je udávána doporučená čekací doba. Jak jsem již poznamenal dříve, doporučuji delší čekací dobu.